Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrh severního sjezdu z VRT do stanice Světlá nad Sázavou
Dvořák, Matěj ; Janoušek, Jan (oponent) ; Říha, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem alternativního, mimoúrovňového , optimalizovaného severního sjezdu z VRT Praha - Brno - Břeclav do stanice Světlá nad Sázavou, která bude mimo jiné sloužit jako dočasné ukončení VRT do doby dokončení výstavby navazující části VRT přes Vysočinu. Pro návrh jsou uvažovány rychlosti 160 a 200 km/h. Součástí je i výšková a směrová optimalizace hlavní trasy mezi km 95,3 - 102,3. Odbočení z VRT je navrženo ve dvou variantách v km 95,9 a v km 98,5 bez použití tunelů v trase sjezdu. Na závěr je provedeno vzájemné porovnání navržených variant.
Prague and Women in Paul Leppin's Novel "Severin's Journey into the Dark"
Czielová, Simona ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
(v češtine) Tématem práce je ztvárnění ženských postav v románu Paula Leppina Severinova cesta do temnot (Severins Gang in die Finsternis, 1914). Po krátkém představení autora a jeho díla jsou jednotlivé ženské postavy podrobeny analýze. Jejich vlastnosti, role a postavení ve společnosti jakožto i vztah k hlavnímu mužskému hrdinovi románu jsou porovnané s dobovými vědeckými prácemi, především z oblasti psychologie a psychiatrie, které do velké míry ovlivňovali společnost na přelomu století a přispívali tím i k určování literárních trendů. Kromě ženských postav se část práce věnuje i personifikovanému zobrazení Prahy. Analýza díla má za úkol zodpovědět otázku, nakolik jsou ženské postavy románu utvářeny individuálně a nakolik je jejich zobrazení ovlivněné sociálně-psychologickými předpoklady doby.
VII. všesokolský slet v roce 1920
Látal, Jaromír ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Jana (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Jaromír Látal Název bakalářské práce: VII. všesokolský slet v roce 1920 Pracoviště: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Vedoucí práce: PhDr. PaedDr. Ladislav Kašpar, Ph.D. Rok obhajoby bakalářské práce: 2012 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá rozborem a charakteristikou VII. všesokolského sletu v roce 1920 Klíčová slova: sokol, jednota, župa, slet, Praha, průvod, sestava Souhlasím s půjčováním závěrečné písemné práce v rámci knihovních služeb.
Foraminifery spodního devonu pražské pánve
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
První části pojednávají o systematice, obecné biologii foraminifer, morfologii jejich schránky, která je důležitá pro jejich systematické zařazení, a nakonec o ekologii. Následující část se týká charakteristiky devonu s důrazem na pražskou pánev a jeho stratigrafii plus charakteristiku vytipované lokality lomu Na Stydlých vodách pro odběr vzorků. Poslední část je srovnávací, kde jsou porovnány výsledky výzkumů ze světových lokalit spodního devonu s výsledky výzkumů spodnodevonských foraminifer v pražské pánvi.
Foraminifery spodního devonu pražského souvrství
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
Foraminifery spodního devonu jsou nepříliš prozkoumanou skupinou známou jen z několika lokalit na světě. Není u nich vyřešena taxonomie, ale ani další využití této skupiny. Jednou z velice bohatých oblastí je Barrandien v České republice. Tato práce navazuje na předchozí studie zabývající se tímto územím, avšak s konkrétním zaměřením na pražské souvrství, jež se ukázalo jako bohaté na foraminiferová společenství. Taxonomická studie probíhala na dvou lokalitách spodnodevonského stáří a to konkrétně v lomu Na Stydlých vodách a v lomu Požáry. Studie ukázala, že v lomu Na Stydlých vodách společenství foraminifer dominovaly rody Hyperammina, Colonammina a Tolypammina, kdy největší hojnost byla zaznamenaná na přechodu hlíznatých dvorecko-prokopských vápenců a řeporyjských vápenců a v deskovitých dvorecko-prokopských vápencích. V lomu Požáry dominovaly tubulární rody Tolypammina, Hyperammina a Bathysiphon a sférické rody Lagenammina a Colonammina. Nálezy rodu Colonammina jsou zvláštní tím, že zatímco zde vykazovaly poměrně značnou hojnost, ve studiích z jiných lokalit na světě jsou popsány spíše zřídka.
Návrh severního sjezdu z VRT do stanice Světlá nad Sázavou
Dvořák, Matěj ; Janoušek, Jan (oponent) ; Říha, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem alternativního, mimoúrovňového , optimalizovaného severního sjezdu z VRT Praha - Brno - Břeclav do stanice Světlá nad Sázavou, která bude mimo jiné sloužit jako dočasné ukončení VRT do doby dokončení výstavby navazující části VRT přes Vysočinu. Pro návrh jsou uvažovány rychlosti 160 a 200 km/h. Součástí je i výšková a směrová optimalizace hlavní trasy mezi km 95,3 - 102,3. Odbočení z VRT je navrženo ve dvou variantách v km 95,9 a v km 98,5 bez použití tunelů v trase sjezdu. Na závěr je provedeno vzájemné porovnání navržených variant.
Oděv účastníků svatebního obřadu per procuratorem 4. května 1570 v Praze v chrámu sv. Víta (Anna Habsburská a Fiilip II. Španělský)
Baďurová, Anežka
Španělští vyslanci referovali o svatbě do Madridu ve svých dopisech, zmiňovaných historiky, ale přesto zůstala tato událost na pokraji zájmu nebo zcela opomenuta ve studiích o Filipovi II. a Maxmililánovi II. Španělská Národní knihovna uchovává dvě verze anonymní rukopisné zprávy, která velmi detailně popisuje oblečení hlavních aktérů.
Pragues (night) life in Paul Leppins Hüter der Freude (1918)
Strnadová, Julie ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
(česky): Tato práce se zabývá románem Hüter der Freude pražského německy píšícího autora Paula Leppina (1878-1945), vydaným v roce 1918. První část práce se věnuje ve dvou úvodních kapitolách stručnému představení autora a prostředí, ve kterém žil a tvořil, tedy Prahy na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Hlavní část je pak věnována dílu samotnému a jeho možným přesahům do reality. Důraz je při tom kladen na společenský a kulturní život předválečné Prahy. Vycházela jsem vždy na prvním místě z románu samotného, výsledky analýzy textu jsem poté porovnávala s doposud publikovanou sekundární literaturou, která se zabývá pražskou německou literaturou nebo historickou Prahou. Po přečtení této práce by měl čtenář získat představu, jak přibližně vypadala Praha v době krátce předcházející vzniku díla a do jaké míry její popis v románu odpovídá realitě, popř. do jaké míry je výplodem Leppinovy fantazie. Vzhledem k zadané délce bakalářských prací a k objemu dostupné literatury k danému tématu není však možné (a není to ani cílem), aby byla tato práce považována za historickou studii. Jde především o to, zprostředkovat vhled do stylu, jakým Leppin popisuje Prahu, která hrála důležitou roli jak v jeho životě, tak v jeho tvorbě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.